Není hasič jako hasič

Pokusím se na pár řádcích vysvětlit rozdíl mezi hasičem – členem SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ (dále jen SDH) a hasičem – členem JEDNOTKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ (dále jen JSDH).

Názvy jsou téměř shodné, proto chápu, že většina občanů nevidí rozdíl. Ale právě jedno písmeno a to písmeno "J" před SDH, tedy JSDH, rozděluje tyto organizace a to zásadně.

JSDH

Jednotka sboru dobrovolných hasičů se řídí zákonem 133/85 Sb,. ve znění pozdějších předpisů, tedy zákonem "O požární ochraně".
Zřizovatelem JSDH dle §29 zákona 133/85 Sb,.je obec.

Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany:

• a) Zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce
  při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu ve svém územním obvodu, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech v mimo-
  pracovní době poskytuje odměnu.
• b) Udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce
• c) Zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce
• d) Zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany.
• e) Zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle §18,jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce

atd.

SDH

Sbor dobrovolných hasičů je občanské sdružení pracující na úseku požární ochrany. Řídí se zákonem č.83/1990 Sb.ve znění pozdějších předpisů, tedy zákonem "O sdružování občanů". Toto sdružení, ostatně jako i ostatní občanská sdružení, nesmí dle §5 tohoto zákona, vykonávat funkci státních orgánů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmí řídit státní orgány a ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.

Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím může být poskytována dotace v souladu se zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů(rozpočtová pravidla) a dle zákona č.250/2000,.Sb o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Z výše napsaného je tedy patrné, že SDH a JSDH nemají po právní stránce nic společného. Mohou však spolupracovat, jak na to pamatuje zákon 133/85 Sb,. ve své páté části a to v §75.

Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že:

• a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí
• b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
• c) podílejí se souhlasem vlastníka na provádění údržby ,oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů
• d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží
• e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární a hasičstva

Závěrem:

Člen JSDH nemusí být členem SDH a naopak. V obci může fungovat SDH, přitom obec nemusí mít povinnost zřídit JSDH. Nebo naopak, obec jednotku zřídí, aniž by v obci fungovalo SDH. Pokud někomu stále není jasný rozdíl mezi JSDH a SDH, nahraďte JSDH zkratkou JPO tj. jednotka požární požární ochrany.

Jak se chovat v přírodě

1. Zvolte vhodné místo
   
   • 50m od lesa
   • v dostatečné vzdálenosti od budov, které by mohl zapálit
   • nikdy nezakládejte oheň pod větvemi stromů
   • nikdy v suché trávě, listí, rašelině nebo v blízkosti stohů
   • velmi rizikové je rozdělávat oheň na hrabance tvořené zetlelým jehličím
   • oheň je zakázáno rozdělávat mezi vzrostlým porostem (louka nebo strniště)
   • ideální je hliněný podklad
2. Za silného větru nebo v období sucha oheň radši nerozdělávejte
3. Při rozdělávání ohně, ohniště vždy zabezpečte (kameny nebo obsypáním písku)
4. K zapálení a udržování ohně nepoužívejte hořlavé látky (benzín, nafta, líh)
5. Nenechávejte oheň bez dozoru
6. Neroznášejte oheň po okolí
7. Po skončení ohniště vždy důkladně uhaste (zalitím vodou nebo zasypáním zeminou)
8. Při odchodu nesmí ohniště kouřit

Pokud se tímto budete řídit, ušetříte spoustu sil jednotlivých hasičů

Jak se chovat při povodních

1. Stupně povodňové aktivity a povodňové orgány

I. Stav bdělosti - nastává při nebezpečí povodně
II. Stav pohotovosti - je vyhlašován přerůstá-li nebezpečí povodně v povodeň
III. Stav ohrožení - je vyhlašován při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetku v zapl. území II. a III. stupeň vyhlašují na svém územním obvodu povodňové orgány, kterými jsou:

• povodňové komise obcí
• povodňové komise obcí s rozšířenou působností
• povodňové komise krajů
• Ústřední povodňová komise

V případě vyhlášení krizového stavu tj. stav nebezpečí nebo stav nouze stávají se povodňové komise součástí krizového štábu a úkoly komisí přecházejí na příslušné krizové štáby.

2. Varování a informování obyvatelstva

O hrozbě nebo vzniku povodně může být obyvatelstvo informováno z různých zdrojů:
a) sirénami – kolísavým tónem po dobu 140 sekund doplněný u elektronických sirén tísňovou informací
b) sdělovacími prostředky

• vysílání Českého rozhlasu a České televize
• regionální vysílání rozhlasových stanic, televize nebo kabelové televize

c) dalšími prostředky

• místní a závodní rozhlas
• pojízdné rozhlasové vozy a megafony
• policie a hasiči

3. Činnost obyvatelstva

a) při vyhlášení stavu pohotovosti:

• zajistit si poslech hromadných sdělovacích prostředků
• řídit se příkazy povodňových orgánů, policie a záchranářů
• aktivně se zapojit do ochrany před povodní podle pokynů povodňových orgánů, policie a záchranářů
• informovat se o způsobu a místě evakuace
• připravit si pytle s pískem a další těsnící materiál na utěsnění nízko položených dveří, oken, odpadních potrubí atd.

b) při vyhlášení stavu ohrožení:

• připravit evakuační zavazadlo pro celou rodinu a vozidlo
• přemístit cenný nábytek, potraviny a nebezpečné látky do vyšších pater
• připravit vyvedení hospodářských zvířat
• připravit rodinu a domácí zvířata k evakuaci
• odstranit nebo řádně zajistit snadno odplavitelný materiál
• při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod vody a plynu

4. Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu na delší dobu. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo je nutné značit jménem a adresou.

Doporučený obsah evakuačního zavazadla:

• základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitná voda – vše na dva až tři dny
• předměty denní potřeby, jídelní miska a příbor
• předměty denní potřeby, jídelní miska a příbor
• léky, které užíváte, toaletní a hygienické potřeby
• osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
• náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka
• přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž

5. Při povodni

• dodržovat pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů
• je-li dostatek času přesunout se na místo, které nebude zatopené vodou
• nevstupovat do míst, která jsou zatopená

6. Při návratu do obydlí (po opadnutí vody) je nutné se řídit podle následujících doporučení

• nechat si zkontrolovat stav obydlí (obyvatelnost domu, rozvody energií, stav kanalizace a rozvodů vody, statika budovy),
• podle pokynů hygienika zlikvidovat potraviny, polní plodiny zasažené vodou, zlikvidovat uhynulé zvířectvo a nahlásit hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
• informovat se na obecním úřadu o místech humanitární pomoci a v případě nouze si vyžádat finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, oblečení, potřebné nářadí a další prostředky,
• nechat si asanovat vlastní studnu a laboratorně prověřit kvalitu vody,
• kontaktovat příslušnou pojišťovnu ohledně náhrady škod (nahlásit pojistnou událost, vyhotovit jejich soupis škod, zdokumentovat je fotografiemi, znaleckými posudky, účty, svědectvími),
• pokud možno zúčastnit se likvidace následků povodní. 

Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných látek.

Zkušenosti z různých mimořádných událostí ukazují, že neznalost hlavních a rozhodujících zásad chování obyvatelstva může podstatně zvýšit její ničivé následky. Charakteristickým rysem havárie s únikem nebezpečných látek je skutečnost, že přichází náhle a neočekávaně, a že postihuje obyvatelstvo zcela nepřipravené.

Přitom k úniku nebezpečných chemických látek může dojít jednak působením člověka, u havárií způsobených přímo ve výrobě, při skladování nebo dopravní nehodě v důsledku přepravy nebezpečné látky, ale i vlivem přírodních účinků, především povodní, silného větru, sesuvů půdy a v poslední době i při teroristických útocích.

K úniku nebezpečných látek tak může dojít prakticky všude. Mimo stacionární zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky přepravující nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Jejich únik nelze také vyloučit z potrubí a ze skládek.
Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami z hlediska jejich četnosti jsou jednoznačně chlor a čpavek, které se vyskytují ve všech větších městech, kde jsou provozovány ve vodárnách, zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích apod.
Prvořadou zásadou chování v případě havárie je, že se nepřibližujeme k místu havárie a vyhledáme vhodný úkryt. V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší a tedy nejnebezpečnější. Každé přiblížení k místu havárie bez ochrany dýchacích cest má za následek ohrožení zdraví. Vyhledat vhodný úkryt znamená urychleně se ukrýt v nejbližším domě ve vyšších patrech na závětrné straně budovy a pokusit se místnosti utěsnit. Většina nebezpečných chemických látek je těžší než vzduch, a proto se snadno dostávají do sklepních a přízemních místností. Z toho důvodu je zásadně nesprávné hledat úkryt právě tam. Pokud jsme doma, nikam nevycházíme. Utěsněním oken v místnosti, ale i navlhčenými závěsy a záclonami, zamezíme průniku nebezpečné látky do místnosti. Dále je nezbytné vypnout veškerou klimatizaci a utěsnit veškeré další větrací otvory.

Při havárii se může stát, že obyvatelé budou muset určitou dobu pobývat v zamořeném prostoru nebo jím projít. V tomto případě je nezbytně nutné chránit dýchací cesty a povrch těla pomocí prostředků individuální ochrany nebo takzvaných improvizovaných prostředků ochrany. Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici a pomocí kterých je možné chránit dýchací cesty a celý povrch těla.

I když ještě nedošlo ke kontaminaci povrchu těla nebezpečnou látkou, je účelné připravit si zásobu desinfekčních nebo neutralizačních roztoků případně jen zásobu vody k omývání těla. V případě kontaminace povrchu těla je potřebné se osprchovat nebo omývat zasažená místa na těle a také vyměnit ošacení.

Pokud bylo provedeno varování obyvatelstva sirénami, vždy sledujte regionální vysílání rozhlasu, televize, ale i obecních rozhlasů, ze kterých se dozvíte informace o tom co se stalo a další konkrétní postupy činnosti ohroženého obyvatelstva. Budete-li vyzváni k evakuaci, je třeba si připravit evakuační zavazadlo.

Jednejte klidně a s rozvahou. V žádném případě nepodléhejte panice a zbytečně netelefonujte. Zabráníte tak přetížení telefonních sítí se všemi jeho negativními důsledky. Vyvarujte se větší fyzické námahy, zamezíte tak zvýšení příjmu škodlivé látky do organismu.
Opustit byt lze pouze na pokyn velitele zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Nezapomeňte poskytnout pomoc starým a nemocným lidem a lidem neschopným pohybu. Vždy se přesvědčte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt. Pokyny, které jsou záchranáři vydávány, vycházejí z profesionální zkušenosti. Respektujte je tedy s důvěrou, protože vám pomohou při ohrožení únikem nebezpečných látek. 

Požáry v přírodním prostředí

Pozor na vypalování trávy, jak postupovat při pálení odpadu či rozdělávání ohně v přírodním prostředí

Každé jaro musí hasiči likvidovat zvýšené množství požárů v přírodním prostředí - hoří suché trávy, křoviny, lesní porosty a také odpady. Teplé jarní počasí lidi totiž láká k pálení biologického odpadu na zahrádkách nebo v lesích (zbytky staré trávy, listí, větve, klestí). Hasiči navíc kvůli nenahlášenému pálení klestí nebo odpadů mnohdy vyjíždějí zbytečně. Hasiči také varují před tradičním jarním nešvarem - vypalováním suchého porostu - trávy, což je činnost velmi nebezpečná a ze zákona zakázaná. Bohužel se s tím hasiči každý rok setkávají.

Pamatujte, že vypalování porostů je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. V případě porušení tohoto zákazu hrozí dle zákona fyzické osobě pokuta až ve výši 25 000 Kč, právnické osobě a podnikající fyzické osobě mohou hasiči udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Zákon 133/85 Sb,-ve znění pozdějších předpisů(zákon o požární ochraně), §5/odst.2

Fyzické osoby, ale také právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru - jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Navíc právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství - včetně přijatých protipožárních opatření - předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. HZS kraje pak má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, či spalování zcela zakázat. Pálení biologického odpadu nahlašte na KOPIS č. 950 530 100

(KOPIS – krajské operační a informační středisko)

Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření a po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru.

Lidé mnohdy bohužel pálení nahlásit zapomínají a hasiči pak zbytečně vyjíždějí k domnělým požárům.

Evakuace obyvatelstva

Evakuace, jako jeden ze základních způsobů ochrany obyvatelstva, je souhrnem opatření zabezpečující především přemístění osob, ale i hospodářského zvířectva a věcných prostředků z ohroženého prostoru na jiné bezpečné území.

Evakuace je nejčastěji organizována příslušnými povodňovými orgány nebo krizovými štáby při vzniku přirozené povodně. V takovém případě je třeba uvažovat o evakuaci osob z ohrožených oblastí. Jaké jsou tedy obecné zásady evakuace?

Po vyhlášení pokynu k evakuaci je nutné připravit si evakuační zavazadlo pro celou rodinu. Jeho doporučeným obsahem jsou:

• osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
• léky, které užíváte a prostředky osobní hygieny,
• základní trvanlivé potraviny, dobře zabalený chléb a pitná voda,
• náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývky,
• kapesní svítilna, náhradní baterie, zapalovač, zápalky, přenosný radiopřijímač,
• předměty denní potřeby, jídelní nádobí, kapesní nůž, otvírač na konzervy

Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Dalšími opatřeními, které je nutno zabezpečit před odchodem z bytu jsou :

• Uhašení otevřeného ohně v topidlech
• Vypnutí elektrických a plynových spotřebičů (mimo ledniček a mrazniček)
• Uzavření hlavního přívodu vody a plynu
• Přemístění cenného nábytku, potravin a nebezpečných látek do vyšších pater
• Odstranění nebo řádně zajištění snadno odplavitelného materiálu

Při veškeré činnosti k přípravě na evakuaci zachovejte klid a dle potřeby se snažte uklidnit ty, kdo to potřebují. Jednejte s rozvahou a dodržujte pokyny složek integrovaného záchranného systému, které organizují nebo zajišťují evakuaci.

Při opouštění bytu nebo rodinného domku vezměte sebou připravená evakuační zavazadla, domácí zvířata, uzamkněte byt a dostavte se do určeného evakuačního střediska. Ujistěte se, zda i sousedé vědí o evakuaci a zda nepotřebují při její přípravě vaši pomoc.

Nezapomeňte vložit dětem do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.

Také při použití vlastních vozidel dodržujte pokyny složek integrovaného záchranného systému, které organizují evakuaci.

Evakuace je mimořádné opatření a podléhají ji v zásadě všechny osoby.

Může trvat jen krátkou dobu nebo je dlouhodobá s více jak 48 hodinovým pobytem mimo domov. V tomto případě organizátoři evakuace realizují opatření plánovaná k zabezpečení evakuovaných osob, jako ubytování, stravování, zdravotnické zabezpečení a jiné.

Zpětné nastěhování lze provést až na pokyn organizátorů evakuace.

Mějme na paměti, že provedení evakuace obyvatelstva je procesem nezbytných opatření k záchraně ohrožených osob, vyžadujícím spolupráci všech zúčastněných, tedy jak organizátorů evakuace, tak i evakuovaných osob, k jejímu rychlému a efektivnímu provedení.

Čištění komínů

Topná sezóna již pomalu začíná. Pamatujte, že pokud jste si ještě nenechali vyčistit komín a zkontrolovat topidlo, tak je nejvyšší čas to udělat a sehnat si kominíka.

Žádná topná sezóna se bohužel neobejde bez mnoha požárů souvisejících s topidly (ať už na plynná, kapalná, pevná paliva či elektrické spotřebiče) a komíny. Kromě technických závad na nich má významný podíl i lidská neopatrnost či neznalost.

Ještě před topnou sezónou by si měl každý vyčistit kamna a seřídit kotel topení. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína. Mnoha neštěstím může zabránit to, když si sami zkontrolujete, zda máte řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený nebo zda fungují uzávěry komínových dvířek. Uživatel je povinen zajistit pravidelné odborné revize a kontroly stavu spotřebičů nebo čištění a kontroly komínů podle jednotlivých typů tepelných spotřebičů.

Při prvním zatopení v sezóně kotel a komín raději příliš nenamáhejte a topte méně intenzivně.

Při samotném užívání topidel bychom neměli zapomenout na dodržování několika bezpečnostních zásad.

Nesmírně důležité je nechat si pravidelně čistit komín a kontrolovat jeho technický stav. Nečistoty v komíně totiž mohou snadno způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný otevřený požár nebo otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pro ještě přijatelné zajištění bezpečnosti byste měli provést čištění a kontroly komínů a topidel alespoň před začátkem topné sezóny a po jejím skončení.

Ačkoliv čištění vlastních komínů lze teoreticky provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky – kominíky. Ti by měli provést revizi komínu i v případě, že se chystáte ke komínu připojit jakýkoliv spotřebič, nebo hodláte změnit druh paliva. O provedení čištění vydá kominík doklad.

Tento doklad pečlivě uschovejte.V případě,že dojde k požáru sazí v komíně a hasiči budou povoláni k zásahu,budou chtít tento doklad vidět.Pokud můžete doložit,že jste si nechali komín vyčistit a zkontrolovat,vyhnete se možnému finančnímu postihu viz.níže.

Komíny a kouřovody s připojenými tepelnými spotřebiči se musí udržovat v řádném stavebně technickém stavu, tj. komínový plášť by měl být udržován celistvý a neprodyšný, i starší komín by měl být řádně vyspárován a pokud možno omítnut. Dbejte na řádné zaústění kouřovodu do komína, dodržujte návody a technické podmínky stanovené výrobcem tepelných spotřebičů. I v případě komína může mít zanedbání neblahé následky. Špatné (netěsné) zaústění kouřovodu do komínového tělesa může díky nekontrolovatelnému uvolňování zplodin způsobit vážné poškození zdraví.

Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso, hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr – riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (např. trám). Požáry často vznikají například žhnutím trámů zazděných v komíně (obvyklé zejména u starších staveb).

Pamatujte, že za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, ne kominík.

Hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit i desetitisícové pokuty. Pamatujte, že zkontrolovaný a dobře vyčištěný a seřízený tepelný spotřebič přináší nejen spolehlivější provoz a požadovaný výkon, ale i významnou úsporu paliva.

V případě vzniku požáru sazí v komíně urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál z blízkosti komínového tělesa. Zavolejte hasiče na linku 150 nebo 112. Požár sazí v komíně nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Do příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit plameny pomocí vhazování písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína.